Na kroužek chodím od prvního ročníku, tedy už 4. rokem. Vnímám to jako jednu z nejlepších a nejzábavnějších částí mého studia. Když to zhodnotím komplexně, jsem velmi rád, že jsem se na kroužek přihlásil už v prvním ročníku. Nejsem si zatím jistý, ale možná bude SolidWorks součástí mé budoucí práce – alespoň jako vidina se mi to velice zamlouvá :D Za 4 roky jsem toho na kroužku už velmi mnoho zažil – každoroční soutěž v Hranicích na Moravě, návštěva pana Ševčíka ze SolidVisionu, dvě akce na golfovém hřišti v Ropici, školní soutěže, spousta výher a dvě certifikace za které nevýslovně vděčím jak paní učitelce, tak všem ostatním členům kroužku. Bez nich bych nyní neměl profesionální certifikaci. Ve druháku jsme na kroužku přišli do učebny 12 k úplně novým počítačům. Toto vylepšení nám všem pomohlo se v ovládání SolidWorksu výrazně zlepšit a znatelně to zvýšilo náš zájem o program. Naše paní učitelka kroužek pojala velmi hezky - volnou formou. To hodně přispívá k celkové pohodové atmosféře, která na kroužku nikdy nechybí. Čas tady si vždycky užiju a celý týden se na něj těším. Jelikož nemám doma graficky výkonný počítač, modelovat můžu pouze tady, proto ke kreslení využívám každou minutu. Na kroužek budu mít spoustu krásných vzpomínek a moc děkuji, že jsem zde mohl chodit.
Můj maturitní projekt vznikl spojením takříkajíc příjemného s užitečným. V přeneseném významu spojením učiva s mou zálibou, kterou se mi během studia stalo 3D modelování v programu SolidWorks. Již ve druhém ročníku jsem s touto prací začal a první virtuální modely byly za chvíli hotové. I přes to, že nejsem strojař, jsem každou překážku v pohodě překonal a to hlavně díky pomoci paní učitelky Katky Ondraszkové. Pak následoval 3D tisk, mechanické práce a elektronické řízení. Mozkem celého projektu je v podstatě jedno jednoduché elektromagnetické relé. Ovládání otáček jsem udělal pomocí PWM modulu. Díky výřezu uvnitř stěny modelu jsou rotory hezky vidět a stejně tak jejich excentricky vyosený rotační pohyb. Třešničkou na dortu je digitální displej, který živě ukazuje otáčky za minutu. Cílem mé práce bylo nejen ukázat lidem jak tento velmi atypický motor funguje, ale hlavně předat inspiraci a víru v sílu tohoto spojení. Díky elektronice a použití 3D modelování se dá úplně jednoduše vyrobit jakýkoliv pomocník, který bychom doma, na zahradě, ale i v průmyslových firmách maximálně využili a to téměř “na koleni”. Jsem si jistý, že se to brzy stane součástí každého vývojového oddělení v průmyslových firmách.
Dobrý den,
p. profesorko,
touto cestou bychom Vám chtěli vyjádřit velké poděkování za syna Danka. Váš
kroužek si nesmírně oblíbil. Rád s Vámi trávil čas. Tímto Vám děkujeme za
celý školní rok, za práci, kterou děláte. Pro Danka to byla velká zkušenost. Ve
škole je velice spokojen, a i když toho času má opravdu málo, kroužek
3D ho nesmírně baví. Byly dny, kdy na kroužku byl do poslední minuty a jen
tak tak stihal trénink. On ten čas má rozdělený na minuty. Ráno tréning před
školou, pak škola, kroužek,
v případě, že kroužek nemáte, tak je v posilovně a
pak další trénink. Velice si Vážíme Vaší práci, vůbec není jednoduchá.
Přejeme Vám krásné, a hlavně odpočinkové prázdniny, naberte sílu a energii
na další práci.
S pozdravem Danek a Mrózkovi
I přes to, že zkoušky na certifikát byly dost náročné, tak jsem si je moc užil. Poslední týden jsem se velmi intenzivně připravoval a jsem rád, že se to povedlo. Dalo mi to spoustu nových zkušenosti. Kroužek jsem začal navštěvovat zhruba před půl rokem. Měl jsem už nějaké základy v programu SolidWorks a chtěl jsem se v tomhle směru posunout dále. Učíme se jak nové věci ohledně modelování, tak i jak být při práci rychlejší. Čas hrál roli zejména na soutěži v Hranicích, které jsme se zúčastnili. Možnost změřit vědomosti s ostatními vrstevníky z celé České republiky byla velmi cenná zkušenost a jsem moc rád, že jsem mohl reprezentovat naši školu. Neučíme se jen technické věci. Modelujeme také věci podle své fantazie. Nedávno jsme třeba vytvářeli poháry pro Mezinárodní den řemeslných her. Myslím, že máme super partu, snažíme se navzájem si pomáhat a vyměňujeme si různé tipy a triky ohledně modelování. Určitě budu navštěvovat kroužek i nadále.
Dobrý den, Tímto děkovným dopisem bych chtěl poděkovat ,možnosti která se mi naskytla. Býval jsem studentem oboru MC4 asi před třemi lety. Po maturitní zkoušce jsme jako třída měli možnost udělat si certifikát ze SolidWorks a hodně z nás se na to ,,vykašlalo” a mezi nimi jsme nechyběl ani já. Myslel jsem si že mi to bude k ničemu a v životě to nebudu potřebovat ale opak se stal pravdou. Před nějakou dobou jsem dostal nabídku práce ,kde tahle zkouška byla potřeba a jelikož jsem ji neměl ,nemohl jsem se o tuhle pracovní pozici ucházet. Zkusil jsem kontaktovat paní učitelku Ondrazskovou, která mi bez váhání pomohla dostat zpět do povědomí základy ve 3D kreslení a později samotný kurz. Tímto bych chtěl poděkovat za ochotu, trpělivost a individuální přístup který jsem od ní dostal. Vždy byla milá a ochotná pomoct s jakýmkoliv problémem i části která mi moc nešla. Studenti by si měli uvědomit jaké mají štěstí ,že je někdo takový má možnost učit. Sám vím ,že ve stejném věku jsme si to taky neuvědomovali. Taky bych chtěl poděkovat vedení školy , která umožnila a povolila samotnou zkoušku. Snad bude v budoucnu více studentů ,kteří budou mít zájem a kroužek a o samotný certifikát.
Mým maturitním projektem byla stavba vlastní 3D tiskárny. Začal jsem návrhem konstrukce a modelováním speciálních dílů v SolidWorks, které jsem následně vytiskl s pomocí Ing. Kateřiny Ondraszkové, tyto díly jsem využil při sestavování rámu a pohybových částí. Postupně jsem přidal krokové motory, řemeny a šroubové mechanismy, které zajišťují přesný pohyb ve všech třech osách. Následně jsem nainstaloval extruder a hotend, které společně umožňují tavení a ukládání filamentu. Důležitou součástí projektu byla také instalace vyhřívané tiskové podložky a zapojení elektroniky do desky RAMPS 1.5 s Arduinem Mega. Firmware Marlin jsem nakonfiguroval podle použitých komponent a nahrál do Arduina, tím jsem tiskárně zajistil plnou funkčnost a možnost budoucího rozšíření. Díky Marlinu můžu doplňovat nové funkce, například automatickou kalibraci podložky, senzory filamentu nebo různé druhy displejů. Výsledkem je funkční 3D tiskárna, která umí tisknout plastové modely z různých materiálů. Projekt mi přinesl mnoho zkušeností nejen s mechanikou a elektronikou, ale také s programováním a řešením praktických problémů. Díky tomu jsem získal hlubší pochopení fungování 3D tisku a zkušenosti, které se mi budou hodit jak při studiu, tak i v praxi.
Mým maturitním projektem bylo vylepšení automatického deštníku. Na začátku jsem musel sehnat všechny potřebné součástky pro výrobu automatického vystřelovacího mechanismu. Konstrukci a modelování speciálních dílů jsem navrhoval v programu SolidWorks. Tyto díly jsem potom vytiskl na 3D tiskárně s pomocí Ing. Kateřiny Ondraszkové a použil je k sestavení pevné kostry a stabilního uchycení deštníku. Postupně jsem přidal motory a mechanismy, které zajišťují, že se deštník pohybuje přesně a na správnou vzdálenost. Jako hlavní mozek pro ovládání jsem zvolil destičku Arduino Nano, která mi vyhovuje jak svými funkcemi, tak i nízkou cenou. Díky Arduinu Nano mohu snadno programovat příkazy a měnit je podle toho, jaké další součásti chci přidat. Výsledkem je funkční automatický vystřelovací deštník, který se spustí pomocí senzoru vlhkosti. Tato funkce umožňuje automatické otevření, aniž bychom ho museli ručně zapnout, což se hodí, i když ho máme třeba v batohu. Takové řešení má velký potenciál, mohlo by například pomoci lidem s omezenou hybností, kteří nemohou deštník snadno držet nebo otevřít, nebo by se dalo využít pro dálkové ovládání slunečníků na zahrádkách restaurací. Projekt mi přinesl mnoho užitečných zkušeností nejen s mechanikou a elektronikou, ale také s programováním a řešením problémů. Získal jsem lepší představu o 3D tisku a praktické dovednosti, které určitě využiji při dalším studiu i v budoucí práci.
